Ve víně je pravda

Okřídlené české přísloví praví, že ve víně je pravda. Myslí se tím především stav, kdy pár vypitých deci rulandského modrého či tramínu červeného uvolní člověku mysl tak, že co na srdci mu leží, to na jazyku se záhy objeví. Co když ale existuje ještě nebezpečnější víno? Takové, které otevře stavidla pravdy, sotva si ho líznete?Tyhle „hrozný hrozny“ pěstuje už celá staletí šlechtický rod von Stroganoff. Je to spravedlivý trest za to, že je tahle rodina skrz naskrz prolezlá lží, přetvářkou a křivárnami. Když jednou za sedmdesát let proletí nad panstvím kometa, musí se sejít všichni žijící členové rodu a kápnout po kapce krve do vína vypěstovaného na vlastních vinicích. Právě tak vzniká onen vinný rozvazovač jazyka, který je lhářům smrtelně nebezpečný.Naše hra se shodou šťastných okolností odehrává v tento výjimečný den, kdy se na panství sjedou všichni von stroganoffští, aby kápli. Je to zvláštní sestava, která potvrzuje, že na slovech o nevyhnutelné degeneraci šlechtického stavu bude hodně pravdy. Tak třeba patriarcha rodu, hrabě Vilém, žije v přesvědčení, že je mu sedm let. Jeho syn Hubert je zase nenapravitelný násoska, děvkař a karbaník, jeho dcera Elizabeta zase utápí řídnoucí rodový majetek v podivných podnikatelských aktivitách.A pak je tu ještě Karel. Je to snílek a básník. A taky Vilémům zapíraný levoboček. Hrabě si ho upletl s bývalou komornou Drahomírou, ale třicet let to úspěšně tají. Jenže Drahomíře právě došla trpělivost a chce využít rodinné sešlosti k tomu, aby Karlovi na stará kolena zaopatřila tatínka a trochu toho majetku. Že se hrabě přizná, o tom vůbec nepochybuje. Stačí přece doušek vína…Komedií Ve víně je pravda si Pavel Novák, dvorní autor obědovického souboru, splnil velký sen napsat hru, která bude aspoň částečně ve verších. Bystří už vědí, ano, každý, kdo požije kouzelný lektvar, bude mluvit pouze veršovaně. Snad i pro nás bude platit nesmrtelný cimrmanovský citát: Ona je to většinou pitomost, ale jak se to dá do veršů, tak to úplně jinak vyzní.